Zámek Benátky nad Jizerou

Benátecký zámek začal stavět Fridrich z Donína kolem roku 1525. Dražický hrad v té době již nevyhovoval požadavkům na bydlení a proto pravěpodobně na zbořeništi cyriackého kláštera byl vystavěn renesanční zámek . Původní donínský zámek dnes tvoří západní křídlo současného zámku  a v jeho úpravách se pokračovalo v průběhu 16. století, kdy byla zámecká fasáda pokryta ozdobnou rustikou a sgrafity s mytologickými a loveckými výjevy. Fasádu pak doplnily iluzivní arkády a figurální motivy.

Dalších zásadních změn zámek doznal za doby panování Jana z Werthu. Bylo přistavěno nové barokní křídlo, každé ze zámeckých křídel mělo svůj vlastní vchod a schodiště a v té době byly obě zámecká křídla rozlišována názvy „starý zámek“ a „nový zámek“.  V bezprostředním okolí zámku bylo vybudováno i zázemí v podobě hospodářských stavení a celý komplex včetně kostela byl obehnán masiví zdí se třemi branami. V roce 1656 však nové zámecké barokní křídlo vyhořelo.

Ke konci 17. století pak nový majitel zámku, hrabě ze Schützenu, započal se zcela zásadní přestavbou a rekonstrukcí celého objektu. Dnešní podoba benáteckého zámku v podstatě odpovídá tehdejší podobě. Byla vzájemně propojena obě zámecká křídla, hlavní vchod do zámku, spolu s hlavním schodištěm, byl pouze v průčelní části, a dále byla přistavěna budova třetího křídla, propojená zámeckou galerií s kostelem.

Další majitel zámku, Ignác Zikmund z Klenové a Janovic, se zasloužil o výzdobu okolí zámku několika plastikami. Plastika, která zobrazuje Slunce a Měsíc, zdobí bránu, vedoucí k bývalým zámeckým skleníkům, alegorie Podzimu a Zimy se nachází na dolní bráně. V zámecké zahradě najdete plastiku zápasícího Herakla a Atlase, nesoucích zeměkouli. Hrabě z Klenové udržoval dobré vztahy s mecenášem umění hrabětem Šporkem, který pro Benátky nechal zhotovit plastiky – karikatury služebnictva, které byly původně určeny pro výzdobu Šporkova zámku Kuks. Tyto trpasličí postavičky byly umístěny na podstavcích na zámecké zdi kolem dokola celého zámku. Postyvičky nakonec byly po 1. světové válce odvezeny do Lysé nad Labem, pak do Nového Města nad Metují a posledních šest těchto plastik bylo po restauračním zásahu v 50. letech minulého století umístěno na zdi zámeckého nádvoří.

Rokokové úpravy zámeckého interiéru a přestavba schodiště byly provedeny dalšími majiteli Příchovskými z Příchovic pod vedením architekta Filipa Hegera a toto byly poslední stavební úpravy benáteckého zámku. Od 19. století, kdy zámek vlastnila vídeňská Länderbanka, zámek postupně chátral.  Posledními majiteli zámku byl rod Kinských, kteří se údržbou zámku nezabývali, a dokonce zámecký mobiliář prodali v dražbě.

V roce 1920 zámek odkoupilo město a započalo se s restaurátorskými zásahy a stavební rekonstrukcí nejvíce potřebných částí objektu. Byly restaurovány i interiéry, v roce 1937 došlo k obnovení sgrafit, která byla částečně pokryta omítkou. V té době se zámek stal sídlem městské správy. Teprve v 80. letech započala velká rekonstrukce celého zámku, který byl již v havarijním stavu. Byla zajištěna statika objektu, provedeny opravy zdiva, sgrafitová výzdoba, dřevomorkou napadené stropní kazety a upraven byl i dvůr mezi zámeckými křídly.

V současné době zde sídlí městský úřad, kanceláře firmy AVE odpadové hospodářství s.r.o. a ve druhém patře je umístěn depozitární prostor pobočky Okresního muzea Mladá Boleslav. V přízemí zámku se nachází soukromé muzeum hraček pana Jiřího Fialy.