Přírodní zajímavosti v okolí města

Přírodní památka Stará Jizera

Jedná se o území mrtvých ramen meandrující řeky Jizery, které se nachází mezi městkou částí Dražice a obcí Horky nad Jizerou. Toto jedinečné dílo přírody bylo vyhlášeno v roce 1987 jako chráněný přírodní výtvor. Ochrana se vztahuje na velmi zachovalý komplex luk a mokřadů s rozptýlenými stanovišti mohutných dubů. Je to jedna z mála zachovalých nivních ekosystémů na řece Jizeře.

Z geologického hlediska je území tvořeno nivními hlínami, svahy údolí tvoří vápnité pískovce a slínovce svrchní křídy s četnými zkamenělinami. Subhydrické a semiterestické půdy (anmoor, vega) až terestrické hnědozemě. Bezlesá oblast je zastoupena typickým pobřežním porostem – skupinami keřových vrb a olší a solitery mohutných dubů.

Předmětem ochrany přírody je vodní vegetace s chráněnými druhy voďankou žabí, stulíkem žlutým a leknínem bělostným, velmi pestré, i když přímo bez zastoupení chráněných druhů, je luční a pobřežní rostlinstvo. V mokřadech a pobřežních tůních se vyskytují skokan hnědý a ropucha obecná a hnízdí zde různí vodní ptáci, například slípka zelenorohá.

Tato pozoruhodná nivní lokalita je částečně obhospodařována jako dvousečné vlhké až svěží louky a část nivy je dnes využívána jako orná půda. Ramena řeky Jizery jsou dokonce vyhlášena jako rybářský revír. Ohrožení této lokality spočívá tedy především v nekontrolovaném rozšiřování orné půdy na úkor chráněných nivních luk, rybářských aktivit a bohužel také v odumírání dubů v důsledku grafiózy. Do budoucna je nutné vysázet postupně nové solitéry dubů, přeměnit ornou půdu zpět na extenzivní louky a uvažovat také o vyhrnutí břehů.

Přírodní památka Slepeč

Tato přírodnípamátka byla zřízena za účelem ochrany přírodního výtvoru a zachované populace střevíčníku pantoflíčku a ostatního společenstva teplomilných rostlin. Ochrana památky byla vyhlášena 17.4.1984 a později nařízením okresního úřadu v roce 1998. Z geomorfologického hlediska tvoří  zdejší podloží slínovce a vápenité pískovce svrchní křídy, kryté hlínou. V pískovcích vznikly erozí několik metrů hluboké rokle bez vody.

Přirozený ekosystém tvoří dubohabrový porost a na jižních svazích teplomilná doubrava, dnes je však bohužel většina původního porostu nahrazena smrkem, borovicí nebo modřínem. I přesto se tu však stále vyskytují typické rostliny dubohabrových lesů – lecha jarní, ptačinc velkokvětý, plicník lékařský, jaterník dvojlaločný a chráněné druhy vemeník dvoulistý, okrotice bílá a plamének přímý. Významné zastoupení tu tvoří brouci střevlíci  Carabus arcensis a Carabus glabratus, tesařík Lioderus collari, zlatohlávek Potosia aeruginosa a především velmi vzácný roháč obecný. Bohatě zastoupená je zde i ptačí říše.

Do budoucna je nutné posílit výsadbu původního porostu dubohabřin a snížit velké množství necitlivě vysázených jehličnatých stromů.

 

Navržená přírodní rezervace Traviny

Území zvané Traviny bylo využíváno od roku 1904 do roku 1990 jako součást vojenského výcvikového prostoru Mladá. Rozprostírá se mezi dubovým lesem na severu a lesem kolem Benátského vrchu na jihu a mezi obcemi Lipník a městskou částí Kbel. Navrhovaná rezervace by měla zaujímat plochu 68 hektarů. Uprostřed této oblasti je suchý úpad, sezónně zvodnělý a poblíž je zbytek výpustního zařízení bývalé vodní nádrže. Část nádrže je rovná, zbytek tvoří členitý povrch od zákopů, kráterů po granátech, tankových úvozů a podobných terénních překážek. V těchto místech se zdržují po větších deštích vzácné žábronožky a listonoh letní a někteří obojživelníci.

Rostou tu převážně lipové doubravy a místy na písčité půdě subtermofilní acidofilní a borové doubravy. Území se v době okupace sovětskými vojsky využívalo jako tankodrom, půda byla stále přerývána erozními zásahy vojenské techniky, ale díky absenci chemických hnojiv si po opuštění vojenského prostoru oblast vytvořila příznivé podmínky pro zachování na chemické postřiky citlivých organismů.

Do oblasti byly přestěhovány některé vzácné rostliny z Benátského vrchu, kde dnes stojí řízená skládka odpadu, rostliny se ujaly a je možné proto zde uzákonit územní ochranu a pochopitelně zajistit odpovídající péči.

Naučná stezka Krajinou Rudolfa II

Jedná se o unikátní společný projekt tří měst – Brandýsa nad Labem, Lysé nad Labem a Benátek nad Jizerou. Naučná stezka by měla návštěvníkům přiblížit císaře Rudolfa II. z trochu jinéhu úhlu pohledu, než jaký je znám z učebnic a knih. Rudolf II. byl také milovníkem lesů, zahrad a lovů. Stezka Vás provede po jeho stopách i životem jeho předchůdců a následovníků, kteří se zasloužili o rozvoj krajiny mezi Labem a Jizerou.

Císař Rudolf II. zdědil po předcích pozitivní vztah k zahradnickému umění. Byl doslova milovníkem zahrad a byl označován titulem „Hortorum amator et admirator“. Vlastnil mimo jiné zámecké zahrady v právě výše zmiňovaných městech, v Brandýse nad Labem, v Lysé nad Labem a v Benátkách nad Jizerou. Jeho zahrady nebyly ledajaké obyčejné, rostly v nich i palmy, olivy, cedry, další cizí stromy a keře, ovoce všeho druhu a byly tu k nalezení druhy exotických keřů a stromů z daleké Asie. Císař sám mnoho rostlin sám vysazoval, okopával a zaléval.

Kromě příznivého vztahu k rostlinám měl naopak poměrně nelibý vztah k lesní zvěři. Byl totiž zároveň vášnivým lovcem. Naučná stezka Vás obeznámí  s krajinou mezi Labem a Jizerou, proslulou rozsáhlou knížecí a královskou honitbou, v čele s císařem a jeho následovníkem hrabětem Šporkem.

Naučná stezka je velmi dlouhá, tento okruh měří 65 kilometrů a vede z Brandýsa nad Labem do Lysé nad Labem a dále po levém břehu Jizery do Benátek nad Jizerou, odkud se, tentokrát po pravém břehu Jizery, vrací zpět do Brandýsa nad Labem. Na cestě je celkem 17 zastavení s informačními tabulemi, které jsou doplněny historickými mapami a plány a dobovými rytinami.